Menu
Mé jméno je Linda a tady je můj příběh…
Už když jsem byla malá, tak mi vrtalo hlavou, proč jsou na sebe lidé vůbec zlí. Co je vede k tomu ubližovat ostatním a ve výsledku vlastně i sobě samotným? V mé dětské hlavě mi dával víc smysl život zvířat, která žijí život jednoduše v přítomném okamžiku, bez lží, komplikací a problémů, které si my lidé v životě mnohdy sami vytváříme. I když se moje rodiče velice snažili, abych měla dětství lepší než oni, tak i přes to, to nebyla procházka růžovou zahradou. Díky ne úplně zdravému prostředí, ve kterém jsem vyrůstala, se u mě projevilo autoimunitní onemocnění, které nemá do dnešního dne jasnou diagnózu.
Pár dní po osmnáctých narozeninách mi životem od základu otřásla smrt mého přítele, který při tragické nehodě přišel o život. S jeho smrtí jsem se dlouho nedokázala vyrovnat. Svět mi v tu dobu přestal dávat jakýkoli smysl. Následovala peripetie s přechodem z jedné školy na druhou s pocitem přežívání, spíše než čehokoli jiného. Přes tyto devastující okolnosti, jsem byla schopná vzdělání dokončit s prospěchovým stipendiem na výbornou. Avšak o mé psychické kondici by se v té době totéž říct nedalo. Mám za sebou několik toxických vztahů, kdy z posledního trvajícího téměř deset let, mám dvě krásné zdravé děti.
Žádného z těch vztahů nelituji, neboť mi všechny daly mnoho zkušeností, životních lekcí a uvědomění si vlastní hodnoty. Poslední vztah mi ukázal cestu, kterou se musím vydat za životem spokojeným a láskyplným. Čímž svým bývalým partnerům děkuji za to, kým jsem dnes. Díky důkladné práci sama na sobě a potřebným životním změnám, které jsem byla schopna udělat, žiji nyní s mužem, který mě respektuje, miluje a přijímá mě takovou, jaká jsem. Po tom, co jsem svému muži pomohla s uvědoměním, kudy povede jeho profesní cesta, mi vlastně došlo, že i celá moje dosavadní životní cesta směřovala tímto směrem.
Neboť již od celkem mladého věku jsem byla poháněna touhou pomáhat ostatním. Mnoho mých přátel se mi svěřovalo, hledalo u mě pochopení či radu. Díky studiu coachingu/mentoringu, bohatým životním zkušenostem a situacím, které mne tlačily neustále v před k tomu být lepší verzí sebe sama, věřím, že i vám mohu být na vaší cestě nápomocná.
Mimo coaching a mentoring jsem také certifikovanou lektorkou První pomoci zážitkovou formou. Vnímám jako smysluplné pomáhat lidem po obou stránkách. Jako koučka, po stránce duševní a jako lektor, po stránce fyzické ve chvílích, kdy se člověk ocitá v situaci přímo ohrožující jeho život.
Mé jméno je Matěj a tady je můj příběh…
Už od malička mne fascinoval vesmír a fungování světa. Otázky, na které snad nikdo nezná odpovědi ve mne vyvolávaly údiv takový, že už na základní škole mi přezdívali učitelé „Filozof“. Má zvídavost mě zavedla na různá místa a do různých situací. V osmi letech jsem se dostal mezi skauty, kde jsem se naučil mnoho zajímavého. Ať už šlo o přírodu, zdravovědu, práci ve skupině, různé šifry a mnoho dalšího. Čím jsem byl starší, tím víc jsem chtěl vracet to, co jsem sám dostal. Nejen však praktické dovednosti, ale i hodnoty či vědomosti. Začal jsem vést schůzky a podílet se na vedení našeho střediska.
V té stejné době mě jeden z mých skautských bratrů pozval na trénink parkouru. Parkour mě fascinoval, neboť umožňoval lepší kontrolu těla a možnosti nového rozměru svobody. A tak jsem se začal věnovat této fyzické disciplíně, která rozvíjí tělo i ducha a soustředí se kompletně na seberozvoj. Velice brzy mi došlo, že parkour není jen o skákání, ale také o neustálé touze po sebezdokonalování a práci se strachem. Čas letěl a já se vydal studovat do Prahy, kde jsem začal učit kroužky pro děti v oblasti ekologie, kterou jsem v té době studoval. Zanedlouho přibyl také kroužek parkouru, ve kterém jsem se neustále zdokonaloval. Tehdy se propojily mé skautské zkušenosti s prací s dětmi, vztah k přírodě a zkušenosti z oblasti pohybu skrze parkour. V jedné Montessori základní škole jsem začal učit kroužek parkouru.
Líbil se jim můj styl práce s dětmi a má životní filozofie. Tak jsem kromě kroužků dostal nabídku učit i tělocviky a docházet do družiny. Během dalších 5 let jsem nabral mnoho zkušeností v komunikaci s dětmi i dospěláky. Absolvoval jsem kurz Respektovat a být respektován, AMI certifikované kurzy asistenta pro děti 6-12 a Montessori sport ́s fundamentals. Život se zdál dobrý, ale jak už to tak bývá, některé věci musí přijít, aby nás mohly posunout ještě o něco dál. A tehdy se to stalo, téměř přes noc se z muže, který se téměř nikdy nezastaví, stal muž, kterému oznamují, že mu hrozí ochrnutí či dokonce smrt. Diagnóza – zlatý stafylokok
v meziobratlovém prostoru. Ten kromě infekce spustil i velkou transformaci a mnohá uvědomění. Dalo by se říct – velké čistění v mém životě. Uvědomění si toho, co je opravdu důležité, toho, co chcete v životě dělat a koho chcete okolo sebe mít. Po operaci páteře, mě čekal dlouhý boj a hojení. Nebyl jsem však zničený, naopak, hledal jsem v dané situaci to, co si z toho můžu odnést. A kromě toho, že jsem přišel na to, co je opravdová láska, tak právě Ta má láska mi pomohla si uvědomit můj další směr v životě. V té době mi začalo docházet, že můj dar řešit konflikty a pokládat ty správné otázky dokáže pomoci nejen dětem, ale také dospělým. Svět potřebuje víc lidí, kteří tady budou pro ty ostatní a pomůžou jim zahojit staré rány, které je brzdí od toho být spokojenými. Poslední rok jsem strávil výcvikem v oblasti coachingu a mentoringu. Věřím, že jsem se díky tomu všemu stal dobrým průvodcem pro kohokoli, kdo na sobě chce pracovat.